Home | Češi vyčlenili peníze na minoritní koprodukce

Češi vyčlenili peníze na minoritní koprodukce

Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie vyčlenil letos 25 miliónů korun na minoritní evropské koprodukce. Je to poprvé, co se tato grantová veřejná instituce rozhodla podpořit i filmové projekty, v nichž má Česká republika pouze minoritní podíl. Vyplynulo to z panelové diskuze, která se uskutečnila v pondělí 5. července na 45. karlovarském festivalu za účasti předsedy Fondu Přemysla Šoby, Petera Zawrela z vídeňského Filmfondu, Roberta Balińského z Polského filmového institutu a zástupkyně německého fondu Christiane Sommerová.

Podpora minoritních koprodukcí je přitom v ostatních evropských zemí běžnou věcí, která svědčí nejen o dobrých vztazích mezi sousedy, ale také snaze podílet se na evropské koprodukční spolupráci. Není v souladu s pravidlem reciprocity, aby například polský fond podporoval české filmy natáčené s minoritním polským vkladem ve Varšavě, zatímco by česká strana nikdy nepodpořila např. polské filmaře v Česku.

„Musíme chápat, že každá menšinová koprodukce je většinovou koprodukcí v jiné zemi. Bez ní by ten který film nevznikl," prohlásil Peter Zawrel z vídeňského Filmfondu. Podle něj zhruba polovina všech snímků, které dostanou dotace v Rakousku, vzniká jako koprodukce.
V institucionálně vyvinutějších kinematografiích je zvykem, že zejména regionální fondy podporují minoritní koprodukce a lákají cizí filmaře, aby pracovali na jejich území.

„Zatím jsme z 25 miliónů korun podpořili dva projekty s Polskem a Slovenskem. Předpokládám, že až se o této možnosti producenti dozvědí, budou se na nás obracet častěji,“ řekl Přemysl Šoba. Na rozdíl od jiných zemí v Česku regionální fondy neexistují, i když by Praha podle něj podobný fond vytvořit mohla.

„Má smysl, když minoritní podíl dosáhne alespoň dvaceti procent, nicméně u zemí s menším produkčním potenciálem se dá uvažovat i o deseti procentech vkladu hostitelské země,“ popsal svou zkušenost jeden zástupce rakouských producentů.

Čeští animátoři a tvůrci animovaných filmů si mohou od této změny politiky Fondu slibovat i to, že příznivější podmínky přilákají některé zahraniční koproducenty, hledající silné náměty na krátké, umělecké filmy či ochotné většinově financovat snímky renomovaných českých tvůrců.

Evropské koprodukce získají z fondu kinematografie 25 miliónů korun

Stalo se tak poprvé. Přitom ve většině členských států Evropské unie systém této podpory řadu let existuje; ať už na úrovni fondů regionálních či národních. Potvrdila to diskuse, kterou v rámci karlovarského festivalu uspořádalo České filmové centrum.
Jde o možnosti financování celovečerních hraných filmů, dokumentů a snímků animovaných, které vznikají mimo Českou republiku, ale výroba je realizována alespoň částečně na jejím území za asistence českých služeb a zboží.

Jeho fond se jako regionální dostává ke slovu tehdy, pokud se natáčí ve Vídni a má kulturní či hospodářský dopad.
K systému, který se praktikuje, Zawrel definoval tři druhy spolupráce. "Buď se české děvče setká s rakouským chlapcem v Berlíně - pak jde o koprodukci tří subjektů. Může jít ale i o koprodukci rozpočtovou, neboť nemůžeme sami financovat dražší projekt než 2,5 miliónu eur (62,5 miliónu korun). A zhruba polovina všech realizovaných snímků byla ještě dražší," vysvětlil. Poslední možností je koprodukce tržní, kdy se hotový snímek snadněji dostane do kin spolupracující země a vidí ho víc diváků.
Koprodukce chválila zástupkyně německého fondu
Podle zástupce Polského filmového institutu Roberta Balińského se za pět let v jeho zemi uskutečnilo 49 menšinových koprodukcí a bylo na ně vynaloženo 12,5 miliónu eur (312 miliónů korun). "Hlavně s Německem - deset a s Francií - šest. S východoevropskými filmaři jsme spolupracovali patnáctkrát, z toho ve čtyřech případech s českými," uvedl s tím, že polská investice do filmu zahraničního režiséra je v tomto případě nižší než 50 procent rozpočtu.
Menšinové koprodukce pochválila i zástupkyně německého fondu Christiane Sommerová. Vloni podle ní v Německu vzniklo 213 projektů, z nich třetinu tvořily koprodukce. Letos zatím 39 projektů, ze 13 koprodukcí je osm menšinových.
Financování filmů alespoň s částečnou výrobou v ČR
Český fond na podporu kinematografie má podle předsedy své rady Přemysla Šoby s menšinovými koprodukcemi nejmenší zkušenost. "Zatím jsme z 25 miliónů korun podpořili dva projekty s Polskem a Slovenskem. Předpokládám, že až se o této možnosti producenti dozvědí, budou se na nás obracet častěji," řekl. Na rozdíl od jiných zemí v Česku regionální fondy neexistují, i když by Praha podle něj podobný fond vytvořit mohla.
Jde o možnosti financování celovečerních hraných filmů, dokumentů a snímků animovaných, které vznikají mimo Českou republiku, ale výroba je realizována alespoň částečně na jejím území za asistence českých služeb a zboží. Domácí producent může být i dodavatelem "českých tvůrčích složek" a minoritním koproducentem. Snímek může být také oficiální koprodukcí na základě bilaterální smlouvy či Evropské úmluvy o filmové koprodukci.

Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie a Rada Fondu si uvědomují nutnost veřejně deklarovat možnosti podpory tzv. minoritních evropských koprodukcí.
Specifika evropské kinematografie jsou v její národní rozmanitosti, ve výraze identity jednotlivých národních kultur i v charakteru jazyka. V tom spočívá její hodnota ale zároveň i slabina, neboť filmová výroba a tvorba není jen záležitostí kulturní, ale jde také o důležité průmyslové odvětví. Řada filmových děl by bez koprodukce pravděpodobně vůbec nevznikla, a to v určitých případech nejen z pohledu financí ale i umělecké spolupráce. Mezinárodní koprodukce jsou ve stále větším měřítku způsobem financování evropských filmů. Většina evropských filmů se vyrábí spojením veřejných a soukromých peněz. Ve skutečnosti by v Evropě bez podpory veřejného sektoru nebylo možné vyrábět filmy s kulturním potenciálem. Podpora minoritních koprodukcí přináší i zvýšenou možnost prezentace a distribuce těchto filmů v zahraničí a s nimi i prezentaci kultury zemí podílejících se na jejich vzniku.
Finanční podpora těchto projektů je z hlediska České republiky důležitá. Při posuzování projektů bude také brána v patrnost míra „reciprocity“ zúčastněných států (resp. států, kde mají koproducenti své sídlo) nebo-li míra reciprocity v přístupu k finančním zdrojům z oblasti veřejných financí, určených na podporu koprodukčních filmů.

O podpoře
Hovoříme o financování celovečerních hraných filmů, dokumentárních filmů a animovaných filmů,
které jsou vyvíjeny mimo Českou republiku, ale výroba je realizována alespoň částečně na území České republiky za asistence českých služeb a zboží;
ve kterých je český producent zapojen jako dodavatel českých tvůrčích složek a minoritní koproducent (mimo jiné poskytovatel minority potřebných financí); český producent může spolupracovat také pouze jako finanční participant.
kdy tento film je oficiální koprodukcí na základě bilaterální smlouvy nebo Evropské úmluvy o filmové koprodukci.

Kdo může žádat
Tato podpora je určena českým subjektům – minoritním producentům, kteří se podílejí tvůrčím a/nebo finančním způsobem na výrobě celovečerního hraného, dokumentárního nebo animovaného filmu, jež vzniká mimo území České republiky na základě některé z výše uvedených dohod

Kritéria pro udělení podpory:
Rada Fondu bude zohledňovat následující kritéria:
vlastní česká umělecká a technická účast;
český prvek, případně užití českých lokací/reálií;
celková umělecká kvalita díla;
originalita;
jak velká procentuální část finanční podpory bude utracena na území ČR;
zajištění kinodistribuce filmu nebo televizního uvedení na území ČR;
Při rozhodování se přihlíží k tomu, že se jedná o minoritní koprodukci. Důraz je kladen také na předchozí práci žadatelů s přihlédnutím na jejich mezinárodní spolupráci.

Postup
Na podpory tzv. minoritních koprodukcí Fond neplánuje vypsání mimořádného grantu; žádosti je možné podat kdykoliv v průběhu roku a Rada je do tří měsíců od podání projedná.
Žádost o prostředky z Fondu podává žadatel v souladu s Postupy při poskytování prostředků ze Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie na realizaci projektů na běžném formuláři pro podání žádostí v českém jazyce. V žádosti je třeba zdůraznit, že se jedná o minoritní koprodukci, o jaký druh minoritní koprodukce se jedná (podle Evropské úmluvy o filmové koprodukci nebo na základě bilaterální koprodukční dohody) a co obnáší vklad českého koproducenta. Žadatel předloží podrobný rozpočet a zejména uvede zdroje financování. Součástí žádostí musí být rozpočet celého projektu (výroby filmu) v českých korunách.
V případě udělení podpory je jednou z podmínek pro její čerpání i udělení koprodukčního statutu. Po ukončení projektu zpracuje žadatel vyúčtování svého příspěvku od Fondu a předloží náklady na výrobu celého díla na základě vyúčtování ostatních koproducentů (lze nahradit účetním auditem projektu, ze kterého musí být jasné celkové výrobní náklady). Další podmínky pro čerpání podpory stanoví smlouva, která bude s žadatelem uzavřená.

V souvislosti s možnostmi podpory minoritních koprodukcí z finančních prostředků Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie Rada Fondu vyčlenila pro žádosti podané v roce 2010 na podporu minoritních koprodukcí částku 1 mil EUR. Jde o případy koprodukce, v nichž český producent je minoritním koproducentem hraného, dokumentární či animovaného filmu.